Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nedodržení lhůty2× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 1638/08

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 9. 7. 2008Zpravodaj: Výborný MiloslavTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2008:4.US.1638.08.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2. 7. 2008

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 9. července 2008 o ústavní stížnosti M. S., zastoupeného JUDr. Karlem Křížem, advokátem, AK se sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2003 sp. zn. 12 To 93/2003 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 9. 2002 sp. zn. 33 T 79/2002 takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.

Ústavní stížnost byla podána opožděně, neboť ze samotného jejího obsahu je patrno, že naříkané rozhodnutí odvolacího soudu bylo stěžovateli doručeno již dne 17. 6. 2003.

Nad rámec již uvedeného podotýká Ústavní soud, že z vlastní činnosti je mu známo usnesení Ústavního soudu II. ÚS 423/03, jímž předchozí stěžovatelova ústavní stížnost byla odmítnuta pro nepřípustnost vzhledem k souběžnému podání mimořádného opravného prostředku (dovolání). Z ústavní stížnosti a připojených příloh je však patrno, že stěžovatel - řádně poučený o tom, že dovolání podané nikoliv prostřednictvím obhájce se za dovolání nepovažuje - byl již dne 11. 5. 2005 informován o tom, že jeho podání vzdor svému označení za dovolání považováno býti nemohlo. Není tedy správné stěžovatelovo tvrzení, že by jeho dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto, ani tvrzení, že se o tomto odmítnutí dozvěděl až z přípisu Nejvyššího soudu, jenž mu byl doručen 30. 5. 2008.

Nezbylo tedy, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 9. července 2008

Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací