Usnesení ze dne 11. 8. 2011
Ústavní soud rozhodl dne 11. srpna 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. R., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 11. 2010 č. j. 17 C 102/2008-64 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2011 č. j. 22 Co 563/2010-90, o vyloučení soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické z projednání a rozhodování věci, takto:
Výrok
Soudci Vlasta Formánková, Miloslav Výborný a Michaela Židlická nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1729/11.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl ve shora uvedené věci dne 23. 6. 2011 doručen dopis, v němž stěžovatel prohlásil, že odmítá soudce Vlastu Formánkovou, Miloslava Výborného a Michaelu Židlickou, členy IV. senátu Ústavního soudu. Důvodem mělo být, že uvedení soudci rozhodovali jeho (ústavní) stížnost, přičemž ji "zahodili do koše ... pod neskutečně infantilní záminkou pozdního podání", ač tato byla podána včas, a že proto na ně podal soudní žaloby na náhradu škody a trestní oznámení.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Soudci Vlasta Formánková a Miloslav Výborný v podstatě shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům a vedlejším účastníkům řízení a že se necítí být podjatí. Obdobně soudkyně Michaela Židlická uvedla, že stěžovatele nezná, není s ním v žádném kontaktu a osobně se necítí být podjatá. Jak patrno z výše uvedeného, stěžovatel své odmítnutí výše jmenovaných soudců odůvodňuje jejich údajně vadným rozhodnutím v jeho jiné právní věci (patrně šlo o věc sp. zn. IV. ÚS 2595/09). Dle názoru Ústavního soudu však rozhodování ústavního soudce v jiné věci je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví a jako takové pochybnost o jeho nepodjatosti (obecně) založit nemůže (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 občanského soudního řádu; k výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod. 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7). Možno v této souvislosti dodat, že III. senát, rozhodující podle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, vůbec není oprávněn přezkoumávat procesní postup IV. senátu a jím vydaná rozhodnutí, a tudíž tvrzení o údajném pochybení, na němž je námitka podjatosti postavena, (i proto) nelze pokládat za relevantní. Poukazuje-li stěžovatel na to, že podal žalobu na náhradu škody či trestní oznámení, je zcela zřejmé, že v uvedených souvislostech by šlo o počin postrádající jakýkoliv smysl, přičemž III. senát nepředpokládá, že by dané sdělení mohlo jmenované soudce ve vztahu ke stěžovateli nějak ovlivnit. Pochybnost o jejich nepodjatosti tak v daném okamžiku nevzniká. S ohledem na to, že žádné okolnosti naplňující podmínky shora citovaných ustanovení zákona o Ústavním soudu nebyly shledány, III. senát Ústavního soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2011
Jiří Mucha v. r. předseda senátu Ústavního soudu
Usnesení ze dne 17. 10. 2011
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti Ing. J. R., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 11. 2010 č. j. 17 C 102/2008-64 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2011 č. j. 22 Co 563/2010-90, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 10. 6. 2011 podání navrhovatele, které nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Dříve než byl stěžovatel Ústavním soudem vyzván k odstranění vad podání, byl ve shora uvedené věci Ústavnímu soudu dne 23. 6. 2011 doručen dopis, v němž stěžovatel v návaznosti na obdržený akceptační dopis prohlásil, že odmítá soudce Vlastu Formánkovou, Miloslava Výborného a Michaelu Židlickou, členy IV. senátu Ústavního soudu, k vyřizování jeho ústavní stížnosti. Usnesením ze dne 11. 8. 2011 Ústavní soud v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila rozhodl, že uvedení soudci Vlasta Formánková, Miloslav Výborný a Michaela Židlická nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1729/11.
Návazně byl stěžovatel vyzván k odstranění vad podání výzvou Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2011, doručenou mu 30. 8. 2011, v níž mu byla k odstranění vad stanovena lhůta 30 dnů, a zároveň byl upozorněn na to, že neodstranění vad jeho podání v uvedené lhůtě je důvodem odmítnutí návrhu.
V určené lhůtě reagoval stěžovatel podáním ze dne 29. 9. 2011, doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 9. 2011, ve kterém zaujal nesouhlasné stanovisko k výše uvedenému usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2011, ač byl v závěru usnesení poučen, že proti uvedenému usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady podání neodstranil, Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. října 2011
Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj