Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., zastoupeného JUDr. M. N., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. února 1999, č.j. 25 Cdo 1748/98-61, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 1. února 1995, č.j. 15 Co 18/95-33, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 16. 4. 1999 doručeno podání označené jako "ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 1748/98-61 z 24. února 1999 a Krajského soudu v Plzni č.15 Co 18/95-33 z 1. února 1999". Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl právní zástupce stěžovatele přípisem ze dne 4. 5. 1999 (doručení vykázáno dne 5. 5. 1999) poučen o formálních náležitostech ústavní stížnosti a upozorněn, že návrh musí být předložen v požadovaném počtu stejnopisů, jak vyplývá z ust. § 34 odst. 2 zákona. K odstranění vad byla určena lhůta 20 dnů.
Na výzvu k odstranění vad právní zástupce stěžovatele nereagoval, nicméně stěžovatel sám přípisem ze dne 5. 5. 1999 Ústavnímu soudu zaslal 5 kopií ústavní stížnosti.
Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. června 1999
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj