Usnesení ze dne 26. 2. 2014
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti paní A. Š., právně zastoupené advokátem JUDr. Emilem Jančou, Sartoriova 60/12, Praha - Břevnov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2011 č. j. 21 Cdo 1160/2010, Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2011 sp. zn. 11 Cmo 141/2009 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 1134/2012, takto:
Výrok
Vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2005 sp. zn. 30 Cm 252/2000 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 15. 1. 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a dále odložení vykonatelnosti do doby pravomocného rozhodnutí o ústavní stížnosti. V ústavní stížnosti stěžovatelka uváděla, že se žalobou pro zmatečnost snažila zvrátit postup správce konkurzní podstaty stran zařazení jejího bytu do konkurzní podstaty a jeho následného prodeje.
Ústavní soud může dle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Dikce citovaného ustanovení je dle názoru Ústavního soudu naplněna, neboť odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a naopak jeho výkon by s ohledem na zařazení bytu do konkurzní podstaty znamenal pro stěžovatelku mnohem větší újmu, než jaká může při odložení vykonatelnosti vzniknout oprávněnému. Z tohoto důvodu Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2014 Vladimír Sládeček, v. r. předseda senátu Ústavního soudu
Usnesení ze dne 20. 1. 2015
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, o ústavní stížnosti paní A. Š., právně zastoupené advokátem JUDr. Emilem Jančou, Sartoriova 60/12, Praha - - Břevnov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2011 č. j. 21 Cdo 1166/2010-91, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2011 č. j. 11 Cmo 141/2009-106 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2012 č. j. 21 Cdo 1134/2012-139, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Dne 15. 1. 2013 obdržel Ústavní soud návrh, jímž se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.
Dne 19. 1. 2015 obdržel Ústavní soud přípis stěžovatelky, jímž bere předmětnou ústavní stížnost zpět.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Ústavní soud podle § 77 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2015 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu