Ústavní soud rozhodl dne 19. srpna 2008 o ústavní stížnosti B. O., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2008 čj. II.ÚS 756/08-11 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností podanou dne 4. 8. 2008 se stěžovatel domáhal z důvodů jím předestřených kasace usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2008 čj. II.ÚS 756/08-11, jímž byla předcházející ústavní stížnost odmítnuta pro zmeškání lhůty.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Stěžovatel byl v napadeném usnesení Ústavního soudu poučen, že proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [srov. ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]; přesto se pokouší podaným návrhem obejít citované zákonné ustanovení. To však akceptováno býti nemůže, neboť zákonem o Ústavním soudu je Ústavní soud vázán (srov. čl. 88 Ústavy).
Nezbylo proto, než rozhodnout jak ve výroku uvedeno, a to podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Vzhledem k argumentaci předestřené v ústavní stížnosti považuje Ústavní soud za vhodné, zcela nad rámec projednávané věci, stěžovateli osvětlit, proč doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu přímo jemu dne 1. 2. 2008 nemělo pro běh lhůty k podání ústavní stížnosti žádné právní účinky; z ústavní stížnosti je totiž zřejmé, že stěžovatel neporozuměl tomu, proč Ústavní soud při odmítnutí ústavní stížnosti sp. zn. II.ÚS 756/08 odvíjel běh šedesátidenní lhůty k jejímu podání ode dne 9. 11. 2007, a nikoliv až ode dne 1. 2. 2008, jak činil stěžovatel.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 18 Cad 134/2005 vyplynulo, že stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátkou JUDr. Alenou Lasotovou a té byl doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu; podle údajů na doručence založené v soudním spisu byla zásilka převzata dne 9. 11. 2007 (č. l. 59 verte). Podle úředního záznamu (č. l. 63 verte) Krajský soud v Ostravě zaslal dne 30. 1. 2008 stejnopis rozsudku Nejvyššího správního soudu s vyznačenou doložkou právní moci stěžovateli k jeho žádosti odůvodněné tím, že ho právní zástupkyně neinformovala a rozsudek mu nepředala. Den, kdy byl právní zástupkyni stěžovatele doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, byl dnem, od kterého bylo třeba odvíjet šedesátidenní lhůtu k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), jak také Ústavní soud učinil v usnesení sp. zn. II.ÚS 756/08. Opakované (zjevně benefitní) doručení stejnopisu rozsudku přímo stěžovateli dne 1. 2. 2008 tak bylo právně bez významu, neboť nebylo způsobilé zvrátit ten fakt, že rozsudek byl doručen již dne 9. 11. 2007 stěžovatelově právní zástupkyni.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2008
Miloslav Výborný soudce zpravodaj