Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michalem Bartoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky T. V. J. G., zastoupena Mgr. Jaroslavem Širokým, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2026 č. j. 19 Co 55/2026-77 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. ledna 2026 č. j. 32 P 23/2025-25, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a 1. J. J. a nezletilých 2. Š. J. a 3. M. J., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 byl nezletilým vedlejším účastníkům podle § 469 odst. 1 z. ř. s. ustanoven kolizní opatrovník (orgán sociálně-právní ochrany dětí), neboť stěžovatelka (matka nezletilých) a první vedlejší účastník (otec nezletilých) jsou ve střetu zájmů s nezletilými. Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelky napadeným usnesením prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, právo na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a právo na rodinný život podle čl. 32 odst. 4 Listiny.
3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že ustanovený kolizní opatrovník (orgán sociálně-právní ochrany dětí) je vůči ní podjatý, nejedná v zájmu nezletilých a naprosto ztratil nestrannost, jakou by opatrovník v řízení měl mít. Namítá i odepření práva na provedení důkazů a narušení principu rovnosti zbraní.
4. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti předpokládané zákonem o Ústavním soudu a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené tímto zákonem.
5. Podle stanoviska Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2025 sp. zn. Pl. ÚS-st. 61/25 je ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o ustanovení procesního opatrovníka a o opravných prostředcích proti takovému rozhodnutí, není-li podána jmenovaným opatrovníkem k ochraně jeho vlastních základních práv a svobod, nepřípustná. Tak je tomu i v nyní posuzované věci. Proti případnému porušení ústavně zaručených práv s ustanovením opatrovníka souvisejících se lze bránit ústavní stížností proti konečnému meritornímu rozhodnutí, a to za předpokladu předešlého vyčerpání všech dostupných prostředků ochrany práv.
6. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro nepřípustnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2026
Michal Bartoň v. r. soudce zpravodaj