Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost4× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 1973/13

Téma · generováno AIPovinné zastoupení obhájcem při podání dovolání

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 6. 8. 2013Zpravodaj: Sládeček VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2013:4.US.1973.13.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 24. 6. 2013Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel namítal, že Nejvyšší soud měl posoudit jeho vlastnoručně sepsanou písemnost přiloženou k dovolání. Ústavní soud potvrdil, že k ní nebylo možné přihlížet, protože nebyla podána prostřednictvím obhájce. Ústavní stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Dovolání obviněného musí být podle § 265d odst. 2 trestního řádu podáno prostřednictvím obhájce; k příloze obsahující samostatné podání obviněného, jež tuto podmínku nesplňuje, dovolací soud nepřihlíží. Požadavek zastoupení zaručuje kvalitu a odbornost dovolání. Takový postup neporušuje právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Pokud tedy Nejvyšší soud přiloženou fotokopii písemnosti stěžovatele odmítl, stalo se tak v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu, stanovícím oprávněné osoby k podání dovolání, kterými sice mohou být obvinění, ale pouze prostřednictvím obhájců.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud k tomu dodává, že smyslem uvedené zákonné podmínky je záruka kvality a odbornosti při zpracování dovolání, kterou má zajistit osoba odborníka, jehož prostřednictvím je nutné dovolání podat.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud nezjistil, že by napadeným rozhodnutím nebo postupem jemu předcházejícím bylo zasaženo stěžovatelem namítané právo na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny či jiné jeho základní právo nebo svoboda garantované Listinou a Úmluvou.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 6. srpna 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka věci ústavní stížnosti J.T., zastoupeného Mgr. Jakubem Kratochvílem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 3. 2013 č. j. 8 Tdo 186/2013-43, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Uvedeným usnesením Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 7. 2012 sp. zn. 11 To 54/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 1/2011, neboť nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem. Stěžovatel uvádí, že k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces mělo dojít tím, že dovolací soud se při rozhodování o dovolání stěžovatele odmítl zabývat obsahem přílohy dovolání, kterou tvořila fotokopie ručně psané písemnosti stěžovatele ze dne 21. 10. 2012. Svůj postup dovolací soud odůvodnil odkazem na skutečnost, že tato část dovolání nebyla podána v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu prostřednictvím obhájce stěžovatele. Podle stěžovatele je zřejmé, že uvedená příloha byla evidentně podána prostřednictvím obhájce, přičemž tato skutečnost vyplývá již z toho, že tvořila přílohu dovolání. Stěžovatel namítá, že dovolací soud svým postupem zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou, v důsledku které bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud především konstatuje - jak již dlouhodobě ve své judikatuře zdůrazňuje - že není další instancí v systému obecného soudnictví, na niž by bylo možno se obracet s návrhem na přezkoumání procesu, interpretace a aplikace zákonných ustanovení provedených ostatními soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Jeho kompetence je dána pouze v případě, kdyby napadeným rozhodnutím orgánu veřejné moci došlo k porušení základních práv a svobod zaručených normami ústavního pořádku. Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že dovolací soud obsah dovolání stěžovatele posoudil v souladu s ustanovením § 265b trestního řádu. Podle tohoto ustanovení může obviněný podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Ohledně přiložené fotokopie písemnosti stěžovatele konstatoval, že k jejímu obsahu nepřihlíží, neboť toto podání nevyhovělo uvedené podmínce stanovené v § 265d odst. 2 trestního řádu. Pokud tedy Nejvyšší soud přiloženou fotokopii písemnosti stěžovatele odmítl, stalo se tak v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu, stanovícím oprávněné osoby k podání dovolání, kterými sice mohou být obvinění, ale pouze prostřednictvím obhájců. Ústavní soud k tomu dodává, že smyslem uvedené zákonné podmínky je záruka kvality a odbornosti při zpracování dovolání, kterou má zajistit osoba odborníka, jehož prostřednictvím je nutné dovolání podat. Tato podmínka v případě přiložené fotokopie písemnosti stěžovatele nebyla naplněna. Ústavní soud nezjistil, že by napadeným rozhodnutím nebo postupem jemu předcházejícím bylo zasaženo stěžovatelem namítané právo na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny či jiné jeho základní právo nebo svoboda garantované Listinou a Úmluvou. Za tohoto stavu, kdy příloha k dovolání nebyla podána oprávněnou osobou, Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnout jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2013

JUDr. Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací