Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. 11 Tvo 8/2009, Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2009 sp. zn. 4 To 10/2009 a návrhu na vyloučení soudce z řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 To 10/2009, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných usnesení s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 4 a čl. 90 Ústavy České republiky. Uvedl, že Vrchní soud v Praze nevyhověl námitce vznesené proti soudci JUDr. Píšovi, jednajícímu v trestní věci vedené u jmenovaného soudu proti němu, poukázal na průběh trestního řízení a na své přesvědčení, že jeho stíhání je nezákonné, hlavní líčení u vrchního soudu označil za "pokračování ve prospěch zjevné korupce." Poněvadž Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti proti nevyloučení jmenovaného soudce z předmětného trestního řízení a dle jeho přesvědčení se vznesenými námitkami ani nezabýval, navrhl zrušení obou napadených usnesení, jakož i vydání rozhodnutí, kterým bude předseda senátu Vrchního soudu v Praze z řízení ve věci vedené pod sp. zn. 4 To 10/2009 vyloučen.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že jde o návrh nepřípustný či k jeho projednání není Ústavní soud příslušný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal stížnost obviněného (stěžovatele v řízení před Ústavním soudem) proti usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým nebylo vyhověno jeho návrhu na vyloučení soudce JUDr. Píši z projednávání a vykonávání úkonů trestního řízení, a tuto opodstatněně s poukazem na § 30 odst. 1 trestního řádu, na průběh řízení vedeného proti stěžovateli, jakož i na svou judikaturu, zamítl. Na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu shledán zjevně neopodstatněným, ústavní stížnost napadající usnesení Vrchního soudu v Praze návrhem nepřípustným, když nesměřuje proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovatel k ochraně svého tvrzeného práva uplatnil. Pokud jde o návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání citované trestní věci, pak k takovému projednání návrhu a rozhodnutí o něm není Ústavní soud příslušným. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e), d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 87 Ústavy ČR].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. října 2009
Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu