UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost↪ 1× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 2051/22

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2022-09-27Zpravodaj: Suchánek RadovanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2022:4.US.2051.22.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2022-07-28Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti M. K., zastoupeného Mgr. Petrem Plockem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2022 č. j. 28 Co 23/2022-138, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a města P., spojené s návrhem na přerušení řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení jeho základních práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. V záhlaví značeným rozsudkem Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově (dále jen "okresní soud") ze dne 29. 10. 2021 č. j. 5 C 179/20221-101 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Okresní soud uvedeným rozsudkem rozhodl, že smlouva o darování v rozsudku specifikovaných nemovitých věcí mezi manželi Kulhavými (jako dárci) a stěžovatelem (jako obdarovaným) je vůči vedlejšímu účastníkovi právně neúčinná.

3. Stěžovatel se zejména domnívá, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný a také namítá, že mu nebylo doručeno vyjádření vedlejšího účastníka k odvolání stěžovatele proti rozsudku okresního soudu.

4. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat hodnocením věci samé, musel posoudit splnění procesních předpokladů řízení. Soudce zpravodaj dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněným stěžovatelem, který se účastnil řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je také zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Přesto ústavní stížnost obsahuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.

5. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 téhož zákona).

6. V citovaných zákonných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne pravidlo minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná.

7. V posuzované věci byla ústavní stížnost podána za situace, kdy v řízení nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí ve věci. Jak připomíná sám stěžovatel, posuzovaná věc se nyní nachází ve fázi řízení před Nejvyšším soudem poté, co stěžovatel podal proti zde napadenému rozsudku krajského soudu dovolání. Stěžovatel proto navrhuje přerušení řízení do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání. V daném stadiu civilního řízení však není Ústavní soud v rámci své Ústavou a zákonem o Ústavním soudu stanovené pravomoci, jíž musí pečlivě dbát, povolán k námitkám předestřeným stěžovatelem v ústavní stížnosti vyvozovat jakékoli závěry, neboť ústavní stížnost je předčasná. Stejně tak je zřejmé, že v případě pro stěžovatele nepříznivého rozhodnutí Nejvyššího soudu, bude stěžovatel moci napadnout jak toto, tak předchozí rozhodnutí ve věci ústavní stížností.

8. Pro výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh, který je nepřípustný. Návrh na přerušení řízení sdílí jako návrh akcesorický "osud" ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2022

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací