Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatele městysu Dolní Cerekev, sídlem [adresa] zastoupeného Mgr. et Bc. Lubošem Klimentem, advokátem, sídlem [adresa] proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 10. června 2024 č. j. MZP/2024/290/861, spojené s návrhem na zrušení § 14 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, za účasti Ministerstva životního prostředí, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.
Odůvodnění
1. Ústavní soud v tomto usnesení odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou. Městys Dolní Cerekev se totiž ústavní stížností brání proti rozhodnutí o námitce podjatosti ve správním řízení, které dosud neskočilo, a ze kterého teprve v budoucnu může vzejít rozhodnutí, proti kterému se lze bránit ve správním soudnictví.
2. Stěžovatel je městysem, který se nachází v lokalitě "Hrádek" v Kraji Vysočina. Lokalita je jedním ze čtyř míst na jihu Čech a na Vysočině, kde by se v budoucnu mohlo nacházet úložiště radioaktivního odpadu. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v únoru 2023 požádala Ministerstvo životního prostředí podle § 4 násl. zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, aby v lokalitě Hrádek stanovilo tzv. průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kúry. Řízení o žádosti stále probíhá, stěžovatel je společně s dalšími okolními obcemi účastníkem tohoto řízení.
3. V prosinci 2023 stěžovatel a další obce vznesli v řízení námitku systémové podjatosti ministerstva včetně samotného ministra životního prostředí. Ministr vyhodnotil námitku jako námitku podjatosti ředitele odboru a rozhodl, že ředitel není vyloučen z projednávání žádosti SÚRAO a rozhodování o ní. Stěžovatel s dalšími obcemi následně podal proti rozhodnutí ministra rozklad. Ministr rozklad zamítl, přitom se vyjádřil k posuzování podjatosti ministerstva jako celku, sebe samotného, k postavení a roli České geologické služby a k námitce porušení principu nestrannosti při rozhodování o žádosti SÚRAO.
4. Stěžovatel proti rozhodnutí o rozkladu podal obsáhlou ústavní stížnost. Dodal, že tak činí s podporou ostatních obcí v lokalitě Hrádek (které však stěžovateli nejsou, pozn. ÚS). Uvádí, že vzhledem k významu řízení se ochrany svých ústavně zaručených práv musí domáhat již nyní a nemůže čekat na skončení řízení o žádosti SÚRAO. Nesouhlasí s posouzením role České geologické služby či rozsahu posuzování možné podjatosti ve vztahu k ministerstvu. Zásadní část ústavní stížnosti pak představují námitky, ve kterých stěžovatel zdůrazňuje politický zájem na vybudování úložiště jaderného odpadu a politická zadání na úrovni vlády, jimiž je ministr životního prostředí vázán. Řízení o žádosti SÚRAO je prý rozhodnuto předem a nepostupuje se v něm nestranně. Současně se ohrazuje proti nemožnosti posuzovat podjatost samotného ministra kvůli výluce v § 14 odst. 7 správního řádu a navrhuje, aby toto ustanovení Ústavní soud zrušil.
5. Ústavní soud předesílá, že v tomto usnesení hodnotí pouze otázku, zda mohl stěžovatel podat ústavní stížnost již v průběhu řízení o žádosti SÚRAO či zda musí vyčkat na ukončení tohoto řízení a své námitky nejprve uplatnit před správními soudy. Ústavní soud nehodnotí důvodnost stěžovatelových výhrad vůči postupu ministra ani se věcně nevyjadřuje k otázce stanovení průzkumného území v Hrádku.
6. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
7. Rozhodnutí o námitce podjatosti nelze napadnout správní žalobou, neboť se jím pouze upravuje vedení řízení [§ 70 písm. c) ve spojení s § 68 písm. e) soudního řádu správního, srov. již rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2003 č. j. 3 Afs 20/2003-23, č. 114/2004 Sb. NSS, nověji pak např. rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2021 č. j. 9 As 34/2021-50, PRAGON, body 15 až 19, k ústavnosti těchto závěrů srov. usnesení ze dne 15. 5. 2018 sp. zn. I. ÚS 3158/17, bod 13, a ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. III. ÚS 2211/21, bod 9].
8. Správním soudům nic nebrání, aby se při přezkumu rozhodnutí, kterým se správní řízení končí, vypořádaly s námitkami ohledně podjatosti úředních osob, systémové podjatosti ministerstva či samotného ministra (k posledně uvedenému srov. usnesení ze dne 2. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 30/09 a rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2013 č. j. 1 Afs 7/2009-753, č. 2906/2013 Sb. NSS, bod 33 a další).
9. Pokud by bylo v nynější věci předčasné dokonce i podání správní žaloby proti napadenému rozhodnutí, tím spíše je předčasné podání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je prostředkem ochrany práv, který nastupuje až v okamžiku, kdy náprava uvnitř soustavy obecných soudů již není možná (usnesení ze dne 31. 7. 2007 sp. zn. II. ÚS 1862/07, nověji např. ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2413/17).
10. Podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu nicméně Ústavní soud ústavní stížnost neodmítne, pokud stížnost mj. svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatel ale musí v ústavní stížnosti řádně a přesvědčivě s využitím judikatury tento přesah vlastních zájmů vyložit (srov. obdobně stanovisko pléna ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23, bod 33).
11. Z argumentace stěžovatele je patrné, že se obává negativního dopadu na zdroje pitné vody v případě umístění úložiště radioaktivního odpadu. Samotné vymezení průzkumného území podle § 4 zákona o geologických pracích však zjevně nelze srovnávat s umístěním úložiště. Na vymezení průzkumného území může (ale nemusí) navázat další postup směřující k umístění úložiště jaderného odpadu. Nadto, i pokud by podle stěžovatele samotné stanovení průzkumného území mělo vést k nějakým negativním vlivům (z ústavní stížnosti není patrné, zda se stěžovatel obává i toho), může stěžovatel již ve správní žalobě proti konečnému rozhodnutí navrhnout, aby žalobě soud přiznal odkladný účinek (§ 73 odst. 2 soudního řádu správního).
12. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Návrh na zrušení § 14 odst. 7 správního řádu sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2024
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj