Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)

Spisová značka

IV. ÚS 214/04

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 7. 4. 2006Zpravodaj: Židlická MichaelaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2006:4.US.214.04
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 2. 7. 2004Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní/obvinění a stíhání právo na soudní a jinou právní ochranu

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M.H., zastoupeného advokátem JUDr. V.K., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 6 Tdo 1458/2003, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2003, sp. zn. 11 To 39/03, a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 17 T 52/2001, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byl dne 2. 7. 2004 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh stěžovatele splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, jež jsou vyžadovány zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Posledním prostředkem ochrany práva stěžovatele bylo v dané věci dovolání, o němž Nejvyšší soud ČR rozhodl výše označeným usnesením tak, že jej podle § 265i odst. 1 písm. e) zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), jako zjevně neopodstatněné odmítl. Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 17 T 52/2001, č.l. 1747, a stejně tak z fotokopií doručenek, tj. dokladů o převzetí zásilky, které si od Krajského soudu v Českých Budějovicích vyžádal, bylo toto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR stěžovateli doručeno dne 29. 4. 2004 a jeho obhájci, JUDr. V.K., dne 30. 4. 2004. Pokud tedy z podacího razítka pošty na obálce, v níž bylo předmětné podání stěžovatele Ústavnímu soudu doručeno, plyne, že ústavní stížnost byla podána dne 30. 6. 2004 (středa), je při uvážení výše uvedeného zřejmé, že návrh stěžovatele byl podán po lhůtě k tomu stanovené. S ohledem na tuto skutečnost nezbylo soudci zpravodaji než podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout. Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. 4. 2006 Michaela Židlická soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací