ÚS 223/01
Ústavní soud rozhodl dne 17. května 2001 ve věci ústavní stížnosti P., a. s., zastoupené JUDr. V.V., proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 7. 1997, čj. 50 Cm 90/97-28, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 1999, čj. 9 Cmo 872/99-93, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Z obsahu spisu 50 Cm 298/99 Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že již citovaným rozsudkem tohoto soudu byl směnečný platební rozkaz vydaný Krajským obchodním soudem v Praze dne 22. 11. 1996 pod čj. Sm 807/96-8 ponechán ve vztahu ke stěžovatelce v plném rozsahu v platnosti. K odvolání stěžovatelky rozhodl Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Posléze uvedený rozsudek byl zástupkyni stěžovatelky doručen dne 21. 1. 2000. Stěžovatelka podala sice proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, toto dovolání bylo však usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 1. 2001, čj. 29 Cdo 2223/2000-112, odmítnuto pro jeho nepřípustnost podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Za tohoto stavu věci třeba proto za poslední procesní prostředek k ochraně práva ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, považovat odvolání podané proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze, takže byl-li potvrzující rozsudek vrchního soudu stěžovatelce doručen již 21. 1. 2000, byla ústavní stížnost podaná na poštu dne 9. 4. 2001 podána již po uplynutí zákonné 60 denní lhůty uvedené v § 72 odst. 2 citovaného zákona.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 17. května 2001
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj