Usnesení ze dne 20. 10. 2011
Ústavní soud rozhodl dne 20. října 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu navrhovatele A. F., ze dne 31. 7. 2011, o vyloučení soudkyně Michaely Židlické z projednání a rozhodování věci, takto:
Výrok
Soudkyně Michaela Židlická není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2260/11.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 31. 7. 2011, označeným jako ústavní stížnost, se navrhovatel domáhal jednak zrušení rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 10. 2002 (dle zjištění Ústavního soudu zřejmě sp. zn. 6 C 179/2002), jednak náhrady škody ve výši 126 000 Kč a také "satisfakce", jejíž výši mínil sdělit později. Dopisem ze dne 1. 9. 2011 navrhovatel odmítl soudkyni (zpravodajku) Michaelu Židlickou a požádal o její vyloučení z projednání a rozhodování věci. Důvodem měl být patrně obsah výzvy Ústavního soudu k odstranění vady podání ze dne 23. 8. 2011, neboť s ním navrhovatel polemizuje, přičemž tvrdí, že u jmenované soudkyně došlo ke střetu zájmů.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Soudkyně Michaela Židlická ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že k účastníkům ani k věci nemá žádný vztah a že se podjatá necítí. Poukázala také na to, že navrhovatel vyvozuje její podjatost z toho, že byl ve výzvě ze dne 23. 8. 2011 poučen o lhůtě k podání ústavní stížnosti a současně byl vyzván, aby zvážil formulaci petitu svého návrhu, neboť v něm napadal pouze rozhodnutí soudu z roku 2002, přičemž bylo zjevné, že ústavní stížnost není způsobilá věcného projednání (buď pro opožděnost, nebo nepřípustnost). V návaznosti na to vyjádřila názor, že procesní postup soudce zpravodaje nemůže být důvodem vyloučení, navíc se navrhovateli dostalo zmíněného poučení výlučně z důvodu ochrany jeho práv. Navrhovatel odmítnutí soudkyně Michaely Židlické zdůvodnil jejím (údajně) vadným procesním postupem, konkrétně tím, že byl vyzván k odstranění vad svého návrhu, příp. že byl v této souvislosti poučen o relevantní procesní úpravě. Z uvedeného je patrno, že navrhovatel svou námitku podjatosti staví pouze na okolnostech spočívajících v činnosti jmenované soudkyně, která je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví. Takovéto okolnosti vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci zásadně odůvodnit nemohou (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 občanského soudního řádu). S ohledem na to, že podmínky shora citovaných ustanovení zákona o Ústavním soudu naplněny nebyly, III. senát Ústavního soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2011
Jiří Mucha v. r. předseda senátu Ústavního soudu
Usnesení ze dne 31. 10. 2011
Ústavní soud rozhodl dne 31. října 2011 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele A. F., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 6 C 179/2002 ze dne 30. 10. 2002, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 2. 8. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 10. 2002 (pravděpodobně míněn rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 6 C 179/2002 ze dne 30. 10. 2002), přiznání náhrady škody ve výši 126.000,- Kč a uhrazení satisfakce ve výši, jíž stěžovatel později upřesní.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 23. 8. 2011, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Stěžovatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 1. 9. 2011, v němž uvedl, že vadu podání odstranil, neboť pro zastoupení před Ústavním soudem byl určen advokát Mgr. Ing. J. B. Současně však měl stěžovatel za to, že v jeho věci je takové zastoupení nadbytečné, neboť ústavní stížnost je bez závad a na její formulaci není třeba nic měnit. Stěžovatel rovněž vznesl námitku podjatosti soudce zpravodaje, nicméně usnesením Ústavního soudu č. j. IV. ÚS 2260/11-10 ze dne 20. 10. 2011 bylo rozhodnuto, že soudkyně Michaela Židlická není vyloučena z projednávání a rozhodování věci. Výzva k odstranění vady podání byla stěžovateli doručena dne 24. 8. 2011, posledním dnem lhůty tak byl pátek 23. 9. 2011. Stěžovatel v takto stanovené lhůtě ani později nepředložil Ústavnímu soudu plnou moc, prokazující existenci právního zastoupení, ani nezaslal Ústavnímu soudu, jsa výslovně poučen, návrh na zahájení řízení sepsaný advokátem. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. října 2011 Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj