Ústavní soud rozhodl dne 22. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele České republiky - Ministerstvo financí, Praha 1, Letenská 15, zastoupeného JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice, ze dne 29. 5. 2009 sp. zn. 18 Co 5/2009 a Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28. 11. 2008 sp. zn. 7 C 136/98, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, jimiž mu soudy nepřiznaly právo na náhradu nákladů řízení, ve kterém byla žaloba proti němu - jako žalovanému - zamítnuta s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2008 sp. zn. II. ÚS 446/08 a konstatování, že požadované náklady na zastoupení advokátem nelze považovat za účelně vynaložené. Uvedl, že dle jeho přesvědčení výše označený nález nelze interpretovat tak, že stěžovatel nemá vůbec žádné právo na náhradu nákladů řízení, a proto se soudy měly v souladu s § 150 občanského soudního řádu zabývat otázkou výše náhrady nákladů, jestliže jejich náhrada v plné výši není dle Ústavního soudu na místě. S ohledem na uvedená rozhodnutí a závěry soudů se cítí jejich výroky zasažen v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je též zjištění, že jde o návrh nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v souladu s právním názorem vysloveným Ústavním soudem dne 9. 10. 2008 v nálezu sp. zn. I. ÚS 2929/07 opodstatněně potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 28. 11. 2008 sp. zn. 7 C 136/98, jímž bylo vysloveno, že žádný z účastníků, tj. ani žalovaná Česká republika - Ministerstvo financí, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud II. stupně za použití výkladu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a obsahu výše citovaného rozhodnutí Ústavního soudu přiléhavým způsobem vyložil důvody, pro které náhrada nákladů řízení žalovanému, tj. České republice, Ministerstvu financí, nebyla důvodně přiznána, když jeho náklady na zastoupení advokátem nelze považovat za náklady účelně vynaložené. Na toto vyčerpávající odůvodnění lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2009
Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu