ÚS 235/01
Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001 ve věci ústavní stížnosti 1) A.N., 2) J.V., obou zastoupených JUDr. Z.H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2001, čj. 24 Co 574/2000-145, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z obsahu spisu 5 C 257/95 Okresního soudu Praha - východ Ústavní soud zjistil, že napadeným rozsudkem nebylo mimo jiné připuštěno dovolání stěžovatelů podle ustanovení § 239 o. s. ř.(část 12 hlava I odst. 17 zákona č. 30/2000 Sb.). Proti napadenému rozsudku stěžovatelé sice podali dovolání, dovolací řízení bylo však pro nezaplacení soudního poplatku usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 2. 7. 2001, čj. 5 C 257/95-163, zastaveno. Lze tedy uzavřít, že v projednávané věci nedošlo k vyčerpání posledního procesního prostředku.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 20. září 2001
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj