Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem, sídlem [adresa] Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. června 2026 č. j. 4 As 15/2026-41, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a rektora Univerzity Karlovy, sídlem [adresa] Praha 1 - Staré Město, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudce Zdeňka Kühna, takto:
Výrok
Soudce Zdeněk Kühn je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2388/26.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Podle rozvrhu práce byla tato ústavní stížnost přidělena IV. senátu, jehož členem je soudce Zdeněk Kühn.
2. Dne 8. 9. 2026 soudce Zdeněk Kühn podle § 9 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2026 (č. Org. 01/26) předložil věc k rozhodnutí III. senátu s tím, že je dlouholetým zaměstnancem Právnické fakulty Univerzity Karlovy (do konce roku 2007 na plný úvazek, od roku 2008 jako docent a později profesor v úvazku 0,5) a že je rovněž členem její vědecké rady. I když stěžovatele osobně nezná, výše uvedené objektivní skutečnosti mohou vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti, neboť předmětem soudního sporu bylo vyloučení stěžovatele ze studia na této fakultě.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].
6. Z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel byl vyloučen ze studia rozhodnutím děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy ze dne 27. 3. 2025 č. j. UKPF/177279/2025, které potvrdil vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 26. 5. 2025 č. j. UKRUK/227909/2025-4 a stěžovatelovo odvolání zamítl, a že na uvedené fakultě soudce Zdeněk Kühn působí jako zaměstnanec a člen vědecké rady. Předmětem ústavněprávního přezkumu přitom je rozhodnutí Nejvyššího soudu o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí soudu, v němž byla přezkoumávána zákonnost úkonů děkana fakulty, na které jmenovaný soudce vyučuje, a rektora univerzity, tedy orgánů jeho zaměstnavatele, které spolurozhodují o tom, zda soudce bude na dané fakultě i nadále působit, a rovněž ovlivňují jeho plat, respektive odměnu za toto pedagogické působení. Z uvedeného plyne, že zde existuje poměr soudce Zdeňka Kühna k vedlejší účastnici řízení, jenž může důvodně vyvolávat pochybnosti o jeho nepodjatosti.
7. Vzhledem k tomu, že byl naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl Ústavní soud o vyloučení soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2388/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. září 2026
Jan Svatoň v. r. předseda senátu