Ústavní soud rozhodl dne 14. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky I. Š., zastoupené Mgr. Radimem Dostálem, advokátem se sídlem ve [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 5. 2010 č. j. 32 Cdo 1740/2010-522, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení s tím, že dle jejího přesvědčení rozhodnutím Nejvyššího soudu byla porušena práva, jež jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedla, že zásah do svých práv shledává v extenzivním a ústavně nekonformním způsobu aplikace čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2009. Podle ní měl soud postupovat podle § 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009. Dále poukázala na to, že za nesprávné považuje označení sporu jako "obchodní věc" i když ona sama není podnikatelka. Konečně za nesprávný označila i postup dovolacího soudu - ten nejednal v souladu s § 43 odst. 1 občanského soudního řádu a její zástupkyni nevyzval k odstranění vad návrhu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s poukazem na obsah § 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, na svou judikaturu, na zjištění, že v předmětné věci se žalobce domáhal po žalované (nyní stěžovatelce) zaplacení dluhu ve výši 72.587,- Kč ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 497 obchodního zákoníku, o odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost rozhodl dne 26. 5. 2010 opodstatněně, v souladu se zněním citovaného ustanovení občanského soudního řádu, účinného od 1. 7. 2009. Na odůvodnění tohoto rozhodnutí, jež obsahuje i výklad § 240, § 241 a § 241b odst. 3 občanského soudního řádu, vztahujících se ke lhůtě podání a náležitostem dovolání, lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. září 2010
Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu