Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti T. K., zastoupeného JUDr. Josefem Kunáškem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2016 č. j. 55 Co 168/2016-276, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. listopadu 2015 č. j. 47 C 164/2004-259, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. května 2010 č. j. 47 C 164/2004-209, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. ledna 2010 č. j. 47 C 164/2004-192 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. ledna 2009 č. j. 47 C 164/2004-169, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V ústavní stížnosti, předané k poštovní přepravě dne 25. 7. 2016 a doručené Ústavnímu soudu dne 27. 7. 2016, napadá T. K. (dále též "stěžovatel" nebo "první žalovaný") všechna v záhlaví tohoto usnesení označená rozhodnutí a tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na právní pomoc v řízení před soudy a jinými státními orgány (čl. 37 odst. 2 Listiny), práva účastníka řízení (čl. 38 odst. 2 Listiny) a právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 Listiny).
Z obsahu ústavní stížnosti (jež je chaoticky a nepřehledně sepsaná) a z obsahu připojeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2016 č. j. 55 Co 168/2016-276 se zjišťuje:
Před Obvodním soudem pro Prahu 4 je pod sp. zn. 47 C 164/2004 vedeno řízení o určení otcovství, v němž jako žalobkyně vystupuje P. Z. a jako první žalovaný vystupuje stěžovatel. Druhou žalovanou je stěžovatelova dcera S. Z.
Ústavní stížností napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 11. 2015 č. j. 47 C 164/2004-259, protože dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Ústavní soud dříve, než se může zabývat meritem věci, musí vždy zkoumat splnění náležitostí a předpokladů stanovených zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci je třeba konstatovat, že tyto předpoklady nejsou splněny.
Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
Jak Ústavní soud ověřil, napadené usnesení Městského soudu v Praze bylo stěžovateli doručeno dne 23. 5. 2016. Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem spolu s přílohou byl předán k poštovní přepravě dne 25. 7. 2016, tedy opožděně. Zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti nelze prominout ani jinak zhojit. Opožděná je projednávaná ústavní stížnosti i ve vztahu k dalším, stěžovatelem v záhlaví tohoto usnesení označeným rozhodnutím, tj. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. května 2010 č. j. 47 C 164/2004-209, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. ledna 2010 č. j. 47 C 164/2004-192 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. ledna 2009 č. j. 47 C 164/2004-169. Navíc je třeba konstatovat, že tato další rozhodnutí se týkají jiných záležitostí než těch, jichž se týká ústavní stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze, od jehož doručení stěžovatel odvozuje běh lhůty pro podání nynější ústavní stížnosti. Za daných okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. srpna 2016
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj