Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti Ing. R. L., zastoupené JUDr. Annou Romanovou, advokátkou se sídlem [PSČ obec], nám. 5. května 812, proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2005 sp. zn. 5 Cmo 54/2005 a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 1998 sp. zn. 42 Cm 1/97, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka se svou stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 24. 1. 2006, podanou nejprve v elektronické podobě a současně i telefaxem téhož dne, domáhá, z důvodů v ní obšírně rozvedených, zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Tato podání byla stěžovatelkou doplněna do 3 dnů předložením originálu ústavní stížnosti, předaného k přepravě poštovnímu úřadu v Hradci Králové 2 dne 25. 1. 2006 a Ústavnímu soudu doručeného dne 26. 1. 2006.
Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a ověřeno dotazem u Krajského soudu v Hradci Králové, bylo stěžovatelce, resp. její právní zástupkyni doručeno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze shora označené, jímž uvedený soud rozhodoval o odvolání stěžovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové shora označenému, dne 24. 11. 2005. Následujícím dnem tak stěžovatelce počala běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, stanovená v ust. § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, která uplynula dnem 23. 1. 2006. Jestliže tedy stěžovatelka, jak patrno ze shora uvedeného, ústavní stížnost podala teprve dne 24. 1. 2006, stalo se tak po uplynutí 60 denní lhůty zákonem stanovené pro její podání, a proto musela být ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) cit. zák. odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2006