Plný text
ÚS 253/2000
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti obchodní společnosti K., a. s., zastoupené Mgr. T. M., advokátem, proti rozhodnutí Celního ředitelství v Praze ze dne 11. 2. 2000, čj. 2152/00-01/2, a rozhodnutí Celního úřadu Kladno ze dne 27. 12. 1999, ev. č. 1176905900641-9,
t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v od n ě n í :
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Celního ředitelství v Praze, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu v Kladně. Celní úřad tímto rozhodnutím povolil podle ustanovení § 133 až § 138 v souladu s ustanoveními § 163 až § 173 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. (celní zákon) propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému a vyměřil stěžovatelce úrok podle ustanovení § 172a celního zákona. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Podle ustanovení § 244 a násl. o.s.ř. jsou rozhodnutí orgánů státní správy přezkoumatelná ve správním soudnictví s výjimkami uvedenými v ustanovení § 248 o.s.ř. Podle odst. 3 citovaného ustanovení jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů, vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, podle které soud nepřezkoumává rozhodnutí správního orgánu v oboru celnictví při rozhodování o zařazení zboží podle ustanovení § 42 zákona č. 44/1974 Sb. (celní zákon), ve znění zákona č. 5/1991 Sb. Zákon č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl zrušen zákonem ČNR č. 13/1993 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1993. V důsledku zrušení právního předpisu v příloze uvedeného je otevřena cesta pro soudní přezkum správního rozhodnutí vydaného na základě nového celního zákona a stěžovatelka tak měla možnost domáhat se ochrany svých práv u soudu žalobou podanou podle hlavy druhé části páté o. s. ř. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout z důvodu její nepřípustnosti. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2000 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj