Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost↪ 1× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 2616/26

Téma · generováno AIOdvolání proti změně prozatímního rozhodnutí o dítěti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2026-09-23Zpravodaj: Bartoň MichalTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:4.US.2616.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - OS Kutná HoraNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2026-09-02

Shrnutí · generováno AI

Matka napadla úpravu péče otce o nezletilou, zejména její rozsah a místo předávání dítěte. Ústavní soud zjistil, že okresní soud změnil dřívější prozatímní rozhodnutí, a proti této změně je možné podat odvolání. Ústavní stížnost proto odmítl jako předčasnou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Prozatímní rozhodnutí, které za trvání původního rozhodnutí upravuje tutéž otázku a pouze modifikuje parametry dříve stanoveného styku, je fakticky i formálně změnou původního prozatímního rozhodnutí. Proti takovému měnícímu rozhodnutí je přípustné odvolání podle § 465i odst. 3 z. ř. s. Nesprávné poučení o jeho nepřípustnosti odvolání nevylučuje, ale prodlužuje odvolací lhůtu podle § 204 odst. 2 o. s. ř.; ústavní stížnost je proto předčasná.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Fakticky i formálně se totiž jedná o změnu původního prozatímního rozhodnutí, což má ovšem zásadní význam pro posouzení procesního postavení stěžovatelky. Ta má možnost podat proti tomuto měnícímu prozatímnímu rozhodnutí odvolání (§ 465i odst. 3 z. ř. s.), navzdory nesprávnému poučení soudem.
    Zobrazit v textu
  • Jak Ústavní soud již dříve konstatoval, nesprávné poučení o nepřípustnosti odvolání nezakládá nepřípustnost odvolání, ale prodlužuje lhůtu k jeho podání podle § 204 odst. 2 o. s. ř. na tři měsíce od doručení (srov. např. usnesení ze dne 11. 4. 2017 sp. zn. II. ÚS 568/17 ).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michalem Bartoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky J. V., zastoupené Mgr. Bc. Liborem Novákem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 8. července 2026 č. j. 0 P 8/2022-443, za účasti Okresního soudu v Kutné Hoře, jako účastníka řízení, a 1. M. B. a 2. nezletilé [nezletilý] V., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, u Okresního soudu v Kutné Hoře probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilé. Rozsudkem okresního soudu ze dne 15. 2. 2022 č. j. 0 P 8/2022-26 soud schválil dohodu rodičů, kterou byla nezletilá svěřena do péče matky s tím, že otec pravidelně přispíval na výživu nezletilé. Styk otce s nezletilou nebyl upraven. Prozatímním rozhodnutím okresního soudu ze dne 19. 5. 2026 č. j. 0 P 8/2022-384 (dále jen "původní prozatímní rozhodnutí"), byla nezletilá svěřena do péče otce v každém sudém týdnu od pátku od 17.00 hodin do neděle do 16.00 hodin s tím, že předávání nezletilé bude probíhat vždy v místě bydliště toho rodiče, jehož péče končí.

2. Stěžovatelka dne 27. 5. 2026 podala návrh, doplněný dalšími podáními, na vydání dalšího prozatímního rozhodnutí. Navrhovala v něm, aby soud zrušil, nebo případně změnil původní prozatímní rozhodnutí tak, že nezletilá bude v péči otce v sudém týdnu od pátku od 17.00 hodin do soboty do 16.00 hodin a předávání nezletilé do péče otce bude probíhat v místě bydliště matky. Následně navrhla upravit navykací režim, kdy by otec postupně přespával jednu, a později dvě noci, v bydlišti matky a až poté by nezletilá přespala u otce. Návrh odůvodnila jak respektováním nejlepšího zájmu nezletilé na navykání si na nový režim, tak svým závažným zdravotním stavem, který jí znemožňuje se dopravovat veřejnou hromadnou dopravou.

3. Okresní soud o stěžovatelčině návrhu rozhodl prozatímním rozhodnutím tak, že se nezletilá svěřuje do péče otce v každém sudém týdnu od soboty od 10.00 hodin do neděle do 18.00 hodin. S účinností od 1. 9. 2026 pak svěřil nezletilou do péče otce v každém sudém týdnu od pátku od 18.00 hodin do neděle do 18.00 hodin. Místem předávání nezletilé stanovil bydliště toho z rodičů, jehož péče začíná. Rodiči, jehož péče končí, stanovil povinnost nezletilou vždy řádně připravit k předání do péče druhého z rodičů. Trvání prozatímního rozhodnutí stanovil do 7. 10. 2026. Uzavřel, že návrhu vyhověl, neboť má za to, že původně upravený rozsah péče otce byl pro nezletilou dlouhý a nezletilá si potřebuje na péči otce zvyknout.

4. Stěžovatelka namítá porušení čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Namítá, že soud způsob a rozsah styku nezletilé s otcem stanovil tak, že není postupně rozšiřován, jak navrhovala, což neodpovídá nejlepšímu zájmu dítěte. Taktéž namítá, že soud sice její zdravotní stav vzal formálně na vědomí, ale dostatečně nezohlednil lékařský závěr o nevhodnosti fyzické a psychické zátěže stěžovatelky v průběhu onkologické léčby ztěžující jí cestování. Nezletilá navíc není psychicky připravená na dvoudenní styk s otcem v místě jeho bydliště.

5. Ústavní soud předesílá, že ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem ochrany základních práv a svobod. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky nápravy. To ovšem znamená, že je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán (srov. např. usnesení ze dne 14. 6. 2021 sp. zn. III. ÚS 1414/21, body 5 až 7 nebo ze dne 14. 2. 2023 sp. zn. IV. ÚS 247/23, bod 10).

6. V nyní posuzované věci okresní soud účastníky řízení poučil, že proti napadenému usnesení není odvolání přípustné, neboť jej považoval za nové prozatímní rozhodnutí ve smyslu § 465g odst. 4 z. ř. s. Tak tomu ovšem není. Pro Ústavní soud je podstatné, že okresní soud ve výroku I výslovně uvádí, že tímto prozatímním rozhodnutím se mění původní prozatímní rozhodnutí. Napadené prozatímní rozhodnutí bylo vydáno v době platnosti původního prozatímního rozhodnutí, týká se téže problematicky, pouze modifikuje některé parametry styku upravené původním prozatímním rozhodnutím. Jde fakticky o změnu původního prozatímního rozhodnutí, čemuž ostatně odpovídá i dikce výroku.

7. V této procesní situaci tudíž okresní soud pochybil, považoval-li nyní napadené prozatímní rozhodnutí za rozhodnutí nové. Fakticky i formálně se totiž jedná o změnu původního prozatímního rozhodnutí, což má ovšem zásadní význam pro posouzení procesního postavení stěžovatelky. Ta má možnost podat proti tomuto měnícímu prozatímnímu rozhodnutí odvolání (§ 465i odst. 3 z. ř. s.), navzdory nesprávnému poučení soudem.

8. Jak Ústavní soud již dříve konstatoval, nesprávné poučení o nepřípustnosti odvolání nezakládá nepřípustnost odvolání, ale prodlužuje lhůtu k jeho podání podle § 204 odst. 2 o. s. ř. na tři měsíce od doručení (srov. např. usnesení ze dne 11. 4. 2017 sp. zn. II. ÚS 568/17). Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí (8. 7. 2026) tato lhůta doposud běží a stěžovatelka tak může odvolání podat.

9. Lze doplnit, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její předčasnost stěžovatelku nepoškozuje na jejím právu na přístup k Ústavnímu soudu. Podle výsledku odvolacího řízení bude mít stěžovatelka možnost podat novou ústavní stížnost. Tato ústavní stížnost pak (v případě splnění ostatních podmínek řízení) bude věcně projednatelná Ústavním soudem. Je v zájmu stěžovatelky, aby v takovém případě na nynější usnesení v případné nové ústavní stížnosti výslovně upozornila, a předešla tak odmítnutí ústavní stížnosti pro opožděnost.

10. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro nepřípustnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. září 2026

Michal Bartoň v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací