UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost↪ 6× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 2752/20

Téma · generováno AINepřípustnost ústavní stížnosti proti nepřipuštění změny žaloby

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2021-01-06Zpravodaj: Fiala JosefTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2021:4.US.2752.20.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - OS PardubiceNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2020-09-23Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelka napadla usnesení, kterým okresní soud nepřipustil změnu její žaloby ve sporu o kupní smlouvy a pozemky. Ústavní soud stížnost odmítl jako nepřípustnou, protože šlo o procesní rozhodnutí a stěžovatelce zůstaly jiné prostředky k ochraně jejích práv.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Je-li podle občanského soudního řádu přípustná změna návrhu nebo odvolání proti jejímu nepřipuštění, je ústavní stížnost proti usnesení o nepřipuštění změny návrhu podle § 95 odst. 2 občanského soudního řádu nepřípustná. Ústavní stížnost byla proto odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud v tomto stanovisku uvedl, že nevylučuje-li občanský soudní řád změnu návrhu, popřípadě napadení nepřipuštění takové změny návrhu cestou odvolání, je ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž se nepřipouští změna návrhu podle § 95 odst. 2 občanského soudního řádu, nepřípustná.
    Zobrazit v textu
  • Na základě výše uvedených zjištění Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky I. K., zastoupené JUDr. Davidem Borovcem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. září 2020 č. j. 7 C 95/2017-166, za účasti Okresního soudu v Pardubicích, jako účastníka řízení, a L. Č., F. Ř., M. Ř., zastoupených JUDr. Věrou Dubcovou, advokátkou, sídlem [adresa] Hradec Králové, a obchodní korporace Zemědělské družstvo Chýšť, sídlem [adresa] zastoupeného Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou, sídlem [adresa] jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva, zejména právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že stěžovatelka se žalobou podanou u Okresního soudu v Pardubicích (dále jen "okresní soud") proti vedlejším účastníkům domáhala zrušení tří konkretizovaných kupních smluv, příp. jejich prohlášení za neplatné. Usnesením okresního soudu ze dne 12. 2. 2019 č. j. 7 C 95/2017-83 byla stěžovatelka vyzvána, aby ve stanovené lhůtě doplnila tvrzení a doložila důkazy o naléhavém právním zájmu na určení neplatnosti kupních smluv. V dalším průběhu řízení navrhla stěžovatelka podáním ze dne 10. 9. 2020 změnu žaloby a požadovala, aby jí první, druhý a třetí vedlejší účastník byli povinni učinit nabídku ke koupi konkretizovaných pozemkům, eventuálně, aby čtvrtému vedlejšímu účastníkovi byla uložena povinnost převést ji vlastnické právo k předmětným pozemkům. Okresní soud napadeným usnesením rozhodl, že změna žaloby se nepřipouští.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti po stručné rekapitulaci průběhu řízení před okresním soudem upozorňuje na absenci odůvodnění napadeného usnesení. Tento nedostatek jí podle jejího tvrzení způsobil zásah do základních práv, neboť okresní soud srozumitelným a přezkoumatelným způsobem nerozvedl důvody, pro které změnu žaloby nepřipustil. K tomu stěžovatelka dodává, že postupovala jedním ze způsobů předestřeným okresním soudem na jednání konaném dne 21. 8. 2020. Jeho postupem měl být rovněž porušen § 169 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"). Povinnost obecného soudu vypořádat se s důvody nepřipuštění změny žaloby podle stěžovatelky vyplývá i z dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu, zejména z nálezů ze dne 9. 10. 2008 sp. zn. II. ÚS 801/08 (N 169/51 SbNU 79), ze dne 26. 4. 2012 sp. zn. I. ÚS 383/12 (N 93/65 SbNU 247), ze dne 7. 5. 2013 sp. zn. I. ÚS 4181/12 (N 79/69 SbNU 329) a ze dne 27. 5. 2014 sp. zn. IV. ÚS 2403/13 (N 107/73 SbNU 717).

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), posoudil splnění procesních předpokladů řízení. V prvé řadě se zaměřil na přípustnost ústavní stížnosti proti rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby v civilním soudním řízení, neboť nejde o rozhodnutí, kterým by byla věc skončena, nýbrž o rozhodnutí ryze procesní. Praxe posouzení přípustnosti ústavní stížnosti proti takovému rozhodnutí byla sjednocena stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. Pl. ÚS-st. 43/16 (ST 43/83 SbNU 933; 394/2016 Sb.). Ústavní soud v tomto stanovisku uvedl, že nevylučuje-li občanský soudní řád změnu návrhu, popřípadě napadení nepřipuštění takové změny návrhu cestou odvolání, je ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž se nepřipouští změna návrhu podle § 95 odst. 2 občanského soudního řádu, nepřípustná. V nyní posuzované věci není důvod se od tohoto závěru odchýlit, přičemž stěžovatelce zůstávají zachovány procesní prostředky k uplatnění práv (srov. odůvodnění odkazovaného stanoviska).

5. Na základě výše uvedených zjištění Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2021

Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací