IV. ÚS 280/01

Odůvodnění

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V tomto směru zjistil Ústavní soud z obsahu spisu 49 Cm 391/97 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze, že již citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze z 21. 10. 1999 byl k dovolání stěžovatelky rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 9. 2000, čj. 29 Cdo 447/2000-233, ve znění opravného usnesení tohoto soudu ze dne 14. 11. 2000, čj. 29 Cdo 447/2000-242, ve výrocích, kterými tento soud zamítl návrh na prohlášení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů žalovaného družstva konaného dne 31. 10. 1997 uvedených pod body 2 a 10 - 12 notářského zápisu N 255/97, NZ 251/97, zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Vrchní soud v Praze rozhodl napadeným rozsudkem z 13. 2. 2001 tak, že rozšíření návrhu podle podání stěžovatelky ze dne 31. 2. 2001 pod bodem II nepřipustil, zatímco jinak rozsudek soudu prvého stupně v napadeném vyhovujícím výroku změnil tak, že návrh na prohlášení neplatnosti již citovaného usnesení v bodech 2 a 10 - 12 citovaného notářského zápisu zamítl. Proti posléze uvedenému rozsudku podala stěžovatelka dovolání, o němž však Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 12. 12. 2001, čj. 29 Odo 418/2001-304, rozhodl tak, že je podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl. Vzhledem k uvedenému třeba mít za to, že stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky k ochraně svého práva, jímž bylo právě již konstatované dovolání.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítl.

V Brně dne 12. února 2002

JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj