Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky MA Media, s. r. o., IČ [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008 č. j. 29 Cdo 3641/2008-42, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2008 č. j. 2 Ko 122/2008-32 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2008 č. j. 89 K 80/2007-23, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Učinila tak s blíže odůvodněnou argumentací, upínající se k rozhodnutím soudů I. a II. stupně, přičemž ve vztahu k obsahu odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu žádné konkrétní výhrady neuplatnila. Následně se domáhala, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání stěžovatelky z důvodu, že není přípustné [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.], a to s poukazem na důvody obsažené v usnesení téhož soudu uveřejněného pod č. 58/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V této části petitu návrhu stěžovatelky bylo nutno ústavní stížnost posoudit jako návrh zjevně neopodstatněný. Ohledně rozsahu petitu požadujícího zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2008 č. j. 2 Ko 122/2008-32 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2008 č. j. 89 K 80/2007-23 promítá se potom popsaná procesní situace v tom, že pro aplikaci výjimky uvedené v § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou splněny náležité předpoklady; když k odmítnutí stěžovatelkou podaného dovolání nedošlo v důsledku kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval, které citované ustanovení předjímá. Z toho posléze plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§ 72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2008
Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu