Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu M. Š., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 27. června 2018 č. j. 31 To 253/2018-238, za účasti 1. Krajského soudu v Ústí nad Labem a 2. Okresního soudu v Liberci, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 17. srpna 2018 návrh ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jímž se M. Š. (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí.
Protože podání stěžovatele neobsahovalo zákonem o Ústavním soudu stanovené náležitosti a stěžovatel rovněž nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu), vyzval jej Ústavní soud přípisem ze dne 8. srpna 2018 č. j. IV. ÚS 2827/18-4 k odstranění vad jeho podání. Součástí výzvy bylo i upozornění, že jestliže stěžovatel neodstraní vady svého podání ve stanovené lhůtě 30 dnů, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl rovněž poučen o možnosti požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně o určení advokáta ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii").
Dne 16. října 2018 asistent soudce zpravodaje telefonicky kontaktoval Českou advokátní komoru - pobočku v Brně s dotazem, zda stěžovatel v nyní projednávané věci požádal o určení advokáta. Příslušná pracovnice sdělila, že stěžovatel tak do dnešního dne neučinil (viz úřední záznam na č. l. 6).
Ústavní soud je proto nucen konstatovat, že stěžovateli dne 11. října 2018 marně uplynula lhůta stanovená mu k odstranění vad jeho podání (vložení výzvy do domovní schránky z důvodu jejího nevyzvednutí stěžovatelem v úložní době vykázáno dne 11. září 2018). Stěžovatel se zároveň nijak nepokusil do dnešního dne vady svého podání odstranit - v projednávané věci se na Českou advokátní komoru ani neobrátil - a Ústavní soud se jeho návrhem proto nemohl meritorně zabývat.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než návrh stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. října 2018
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj