Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným o ústavní stížnosti D. K., proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2012 čj. 14 Cmo 168/2012-522 a Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2012 čj. 21 Cm 184/2004-511 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka ústavní stížností napadla shora označená usnesení z důvodů v ústavní stížnosti popsaných.
Podstatnou formální vadou projednávané ústavní stížnosti je absence stěžovatelčina právního zastoupení. Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jsou fyzické a právnické osoby povinny nechat se v řízení před Ústavním soudem zastoupit advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Stěžovatelka však - v rozporu s citovaným ustanovením - právně zastoupena nebyla. Vyzývat stěžovatelku k odstranění vad návrhu bylo by z důvodů stěžovatelce z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické.
Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků pro vady návrhu podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 7. srpna 2012
Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj