Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti WH Group LTD, sídlem Griffith Corporate Centre, Suite 305, Beachmont, Kingstown, Svatý Vincenc a Grenadiny, zastoupené Mgr. Robertem Kabátem, Ph.D., advokátem, sídlem [adresa] Praha 1 - Staré Město, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 7, který včas nereagoval na stěžovatelčinu žádost o nahlédnutí do spisu, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 7, jako účastníka řízení, a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Skutkové okolnosti případu
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že v záhlaví uvedený postup představuje porušení stěžovatelčiných ústavních práv vyplývajících z čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
2. Z obsahu ústavní stížnosti se podává, že stěžovatelka žádala v trestní věci, vedené Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 7 pod sp. zn. 1 ZN 199/2018, o zrušení zajištění peněžních prostředků na účtu stěžovatelky. Proti zamítavému rozhodnutí státního zástupce podala stěžovatelka stížnost, kterou řešil Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen "obvodní soud"). Dne 25. 6. 2019 požádala stěžovatelka telefonicky (a následně i písemně) obvodní soud o informaci, zda byla její stížnost předložena soudu k rozhodnutí a zda může stěžovatelka nahlédnout do spisu. Dne 1. 7. 2019 bylo zástupci stěžovatelky doručeno zamítavé usnesení obvodního soudu. Dne 9. 7. 2019 soud stěžovatelce přípisem sdělil, že spis je možné objednat v kanceláři soudu, avšak vyšetřovací spis byl již vrácen.
Argumentace stěžovatelky
3. Stěžovatelka namítá, že soud včas nezareagoval na její žádost o nahlédnutí do spisu. Soud vrátil vyšetřovací spis zpátky příslušnému orgánu, aniž by stěžovatelce umožnil se s jeho obsahem seznámit. Tímto postupem došlo dle stěžovatelky k porušení jejích procesních ústavních práv. Z uvedeného důvodu stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud vyslovil, že postup obvodního soudu je protiústavní a zakázal mu v porušování stěžovatelčiných práv pokračovat.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
5. Ústavní soud přezkoumal postup obvodního soudu napadený v ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.
6. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně dovodil, že součástí práva na spravedlivý proces je za určitých okolností i právo nahlédnout do spisu orgánu veřejné moci [srov. např. nález ze dne 6. 3. 2014 sp. zn. III. ÚS 1956/13 (N 28/72 SbNU 325); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Součástí tohoto práva však není nárok na okamžité nahlédnutí do spisu, a zásadně ani nárok na nahlédnutí do spisu u konkrétního orgánu veřejné moci, a to zvláště u orgánu, který daný spis ani nevede. Stěžovatelkou popsaný postup nikterak její právo seznámit se s obsahem spisu neomezuje, jen jeho případný výkon bude proveden v sídle jiného orgánu veřejné moci, což žádnému ústavnímu principu neodporuje. Zvláště v přípravném řízení není žádoucí, aby soudní orgán, rozhodující o dílčích procesních otázkách trestního řízení, držel tzv. vyšetřovací spis dlouho ve své dispozici. Namítala-li snad stěžovatelka, že měla právo nahlédnout do spisu před rozhodnutím obvodního soudu, pak toto její právo z žádného procesního předpisu nevyplývá. Bylo plně v kompetenci soudu rozhodnout bezodkladně po obdržení stížnosti, neavizovala-li stěžovatelka například její důležité doplnění. Nic takového však z ústavní stížnosti nevyplývá. Konečně zásah do stěžovatelčiných práv je výrazně snížen zásadou periodického přezkumu zajišťovacích institutů.
7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. února 2020
Jan Filip v. r. předseda senátu