ČESKÁ REPUBLIKA IV.ÚS 296/98 USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Dr. K.T., zastoupeného JUDr. J.S., proti rozsudku Městského soudu v Praze, čj. 20 Co 72/97-108, ze dne 17. 4. 1997, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se svou ústavní stížností, Ústavnímu soudu osobně podanou dne 29. 6. 1998, domáhá z důvodů tam podrobně uvedených zrušení shora označeného rozsudku Městského soudil v Praze pro jeho rozpor s čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod, přitom zároveň v odůvodnění ústavní stížnosti uvádí, že v době doručování uvedeného rozsudku již nebyl právně zastoupen, doručení dle § 49 o.s.ř. nepřicházelo v úvahu a on sám rozsudek převzal až 1. 5. 1998.
Ústavní soud zjistil z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 26 C 36/95, že rozsudkem uvedeného soudu, čj. 26 C 36/95-76, ze dne 30. 10. 1996, byla zamítnuta žaloba stěžovatele, jíž se domáhal určení, že kupní smlouva uzavřená dne 7. 11. 1980 mezi K.T. a žalovanými J. a K.N., týkající se domu čp. [č.p.] se stavební parcelou č. [parcela], zapsaných na LV č. [LV] pro k.ú. S., obec P., u Katastrálního úřadu P., je neplatná. Tento rozsudek z podnětu odvolání stěžovatele přezkoumával Městský soud v Praze, který jej ústavní stížností napadeným rozsudkem potvrdil. V době vydání tohoto rozsudku a jeho doručování (stejně tak jako v řízení před soudem l. stupně, s výjimkou krátkého období na počátku řízení), byl stěžovatel zastoupen JUDr. V.T., a to na základě plné moci ze dne 5. 6. 1995 udělené pro celé řízení (§ 28 odst. 1, 2 o.s.ř.). Tomuto zástupci byl také napadený rozsudek doručen do vlastních rukou dne 17. 6. 1997, a téhož dne nabyl právní noci, přitom do uvedeného data
2 IV. ÚS 296/98 není ve spise žádný doklad o tom, že by došlo k odvolání plné moci stěžovatelem či k její výpovědi zástupcem (§ 28 odst. 3 o.s.ř.). Stěžovatel teprve ve svém podání, jímž žádal o
vrácení příloh uvádí, že "nemá pobyt v České republice, ani právního zástupce", toto podání je však datováno dnem 28. 10. 1997 a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 došlo 5. 11. 1997, tedy již poté, co napadený rozsudek nabyl právní moci. Za uvedeného stavu počala tedy stěžovateli běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti proti shora označenému rozsudku již dnem jeho právní moci, tj. dnem 17. 6. 1997 (§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění platném do 8. 5. 1998). Jestliže tedy stěžovatel podal ústavní stížnost teprve dne 29. 6. 1998, stalo se tak po uplynutí lhůty pro její podání zákonem stanovené, a proto musela být podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta. V Brně dne 28. prosince 1998 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj