Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu V. P., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. června 2016 č. j. 30 Cdo 2111/2016, za účasti Nejvyššího soudu České republiky, jako účastníka řízení a za účasti 1) Městského soudu v Praze a 2) Obvodního soudu pro Prahu 2, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 5. září 2016, doručeným Ústavnímu soudu dne 5. září 2016, V. P. (dále jen "stěžovatel") navrhl, jak plyne z jeho obsahu, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, jímž bylo rozhodnuto o zastavení dovolacího řízení. Dovolání bylo namířeno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. října 2014 sp. zn. 35 Co 400/2014 o nepovolení obnovy řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 159/2001.
Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele neobsahovalo zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti, byl stěžovatel dopisem ze dne 20. 9. 2016 (výzva o zásilce byla doručena dne 22. 9. 2016), vyzván k odstranění vad, spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem; byla mu stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.
Ústavní soud konstatuje, že přes výzvu a poučení mu stěžovatel do dnešního dne nezaslal řádný návrh a plnou moc pro advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem, přičemž lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než společný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2016 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj