Ústavní soud rozhodl dne 12. ledna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele P. Č., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Drvotou, advokátem se sídlem [PSČ obec], Dr. Stejskala 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 č. j. 3 As 5/2009-113, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení s tím, že odmítnutím jeho kasační stížnosti, směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích - jenž nevyhověl podané žádosti o "zproštění od soudního poplatku pro řízení o opravném prostředku", Nejvyšším správním soudem se cítí dotčen v právu zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na své přesvědčení, že podaná kasační stížnost obsahovala všechny náležitosti a pokud ji přesto bylo třeba doplnit, pak mu měla být poskytnuta odpovídající právní pomoc tak, aby Nejvyšší správní soud nemusel konstatovat její neurčitost či nesrozumitelnost.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadaného usnesení zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud, jenž opodstatněně odmítl kasační stížnost žalobce, nyní stěžovatele, ve které brojil proti zamítnutí jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, v odůvodnění rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, jaké náležitosti musí obsahovat, aby mohla být projednána, jak bylo postupováno ve snaze o odstranění vad kasační stížnosti a pro jaké vady a důvody pak v souladu s § 37 odst. 5 a s § 106 odst. 1 a 3 soudního řádu správního ji odmítl. Na toto odůvodnění lze proto v dalším odkázat. Pokud stěžovatel v návrhu tvrdil nedostatky při doručování výše označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, pak nutno konstatovat, že z obsahu a přílohy ústavní stížnosti je nesporné, že k obdržení usnesení došlo, vzhledem k podání návrhu k doručení Ústavnímu soudu dne 23. 11. 2009 nevznikly pochybnosti o dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti a nebylo tedy nutné se zmíněnou námitkou stěžovatele zabývat. Pro uvedené důvody byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2010
Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu