IV. ÚS 3020/11

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 10. října 2011 návrh, kterým se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Smírčího výboru TOP 09 č. j. 00-5-110803 ze dne 3. srpna 2011, kterým bylo rozhodnuto o tom, že členskou základnu regionální organizace TOP 09 Most ke dni rozhodnutí tvoří osoby uznané za členy strany TOP 09 podle usnesení Krajského výboru TOP 09 Ústecka č. 42-2-110420 a č. 42-2-110518 a osoby, které za členy strany TOP 09 přijal Krajský výbor TOP 09 Ústecka.

Z návrhu a připojených příloh Ústavní soud zjistil, že navrhovatel se měl stát členem politické strany TOP 09. O jeho přijetí bylo rozhodnuto na členské schůzi TOP 09 Mostecka konané dne 5. ledna 2010 v Mostě. Následně zaplatil členské příspěvky, a jelikož splnil veškeré podmínky pro členství, měl se stát členem TOP 09. V dubnu r. 2011 mu však bylo sděleno, že jeho přijetí za člena TOP 09 neproběhlo v souladu se stanovami a vnitřními předpisy strany. Navrhovatel s tím, že není členem strany TOP 09, nesouhlasí, a proto se s ohledem na vyčerpání řádných prostředků k ochraně svých práv prostřednictvím podnětu ke Smírčímu výboru TOP 09 obrátil na Ústavní soud.

Ústavní soud nejdříve posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), umožňující její meritorní projednání.

Z čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") vyplývá, že Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a jako takový má přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit, neboť při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.

Dle ustanovení čl. 87 Ústavy je Ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených. Pokud se jedná o ústavní stížnosti, je působnost Ústavního soudu vymezena v čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy tak, že Ústavní soud je oprávněn v řízení o ústavní stížnosti posoudit jen pravomocné rozhodnutí a jiný zásah orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Podle čl. 88 Ústavy zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení i další pravidla řízení před Ústavním soudem.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Smírčí výbor TOP 09 je orgánem politické strany, avšak nelze jej považovat za orgán veřejné moci, neboť politické strany nejsou a podle čl. 20 odst. 4 Listiny ani nesmějí vystupovat jako subjekty veřejné moci. Proto též jeho v záhlaví citované usnesení není rozhodnutím orgánu veřejné moci, k jehož přezkumu je Ústavní soud povolán a oprávněn. Nezbývá tak než uzavřít, že k přezkumu v záhlaví citovaného rozhodnutí není Ústavní soud příslušný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

S ohledem na svoji nepříslušnost k projednání návrhu nepovažoval Ústavní soud za účelné vyzývat navrhovatele k odstranění vady návrhu spočívající v tom, že v plné moci právního zástupce navrhovatele není v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem, neboť odstranění této vady by na rozhodnutí Ústavního soudu nemohlo ničeho změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 9. listopadu 2011

Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka