Ústavní soud České republiky rozhodl dne 1. června 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. K., proti usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 49/05, ze dne 13. května 2005, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 5. 2005 se stěžovatelka domáhá projednání "odvolání" proti svrchu uvedenému usnesení Ústavního soudu. Dále se domáhá zásahu Ústavního soudu ve vztahu k různým správním orgánům, jakož i soudům. Z podání stěžovatelky není patrno, kdy k zásahům uvedených státních orgánů a soudů došlo, stěžovatelka není právně zastoupena a její podání trpí řadou dalších vad.
Přesto Ústavní soud, aniž by se pokoušel tyto vady odstraňovat, přistoupil k odmítnutí podání stěžovatelky, které označila jako ústavní stížnost, a to proto, že podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, v platném znění, odvolání proti usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 a 2 není přípustné. Podání stěžovatelky brojící proti svrchu uvedeným zásahům státních orgánů a soudů je do té míry neurčité a především se pohybuje na samé hranici srozumitelnosti, že je třeba toto podání odložit podle § 41 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2005
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj