Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky M. D., bez zastoupení, proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ads 101/2017-79 ze dne 23. července 2019 a Městského soudu v Praze č. j. 1 Ad 25/2016-42 ze dne 21. března 2017, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní zákonné požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními téhož zákona, přestože si jich stěžovatelka musí být vědoma, protože se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátila s podáními, při jejichž projednání o nich byla poučena. Stěžovatelka není zastoupena advokátem, ač jí to zákon ukládá a podání rovněž trpí vadami, které je činí neprojednatelným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. Toto usnesení obsahuje stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně 26. září 2019
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj