Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu I. D., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Valdice, zastoupeného JUDr. Josefem Hajným, advokátem se sídlem [adresa] směřujícího proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. července 2014, č. j. 51 T 5/2013-2027, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2014, sp. zn. 10 To 90/2014, a Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2015, č. j. 7 Tdo 461/2015-55, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil podáním, označeným jako ústavní stížnost, ve kterém se domáhá zrušení napadených rozhodnutí, jimiž jej měly soudy zkrátit v jeho zaručených právech, zakotvených v čl. 6 odstavcích 1 a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), v čl. 37 odstavci 3, v čl. 38 odstavci 1, v čl. 39 a v čl. 40 odstavci 2 Listina základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a v čl. 94 odstavci 1 a v čl. 96 odstavci 1 Ústavy ČR.
Ústavní soud se nejprve zaměřil na splnění formálních náležitostí ústavní stížnosti. Plná moc k zastupování je datována 12. srpna 2015, samotné podání k Ústavnímu soudu 14. září 2015 a k poštovní přepravě bylo podáno dne 15. října 2015. Jak navrhovatel sám uvedl, k doručení napadeného usnesení Nejvyššího soudu mělo dojít již dne 8. června 2015. Ústavní soud si datum doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ověřil dotazem na Krajský soud v Ústí nad Labem, kde zjistil, že navrhovateli bylo rozhodnutí o posledním procesním prostředku doručeno skutečně dne 8. června 2015, jeho obhájce si usnesení Nejvyššího soudu vyzvedl z datové schránky dne 9. června 2015.
Podle ustanovení § 72 odstavce 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje. Jak je z výše uvedeného patrné, již sama plná moc byla sepsána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty. K podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě pak došlo více než dva měsíce po marném uplynutí lhůty k jejímu podání.
Přestože k podání nebylo přiloženo napadené rozhodnutí, soudce zpravodaj nevyzýval navrhovatele k odstranění vad podání.
Podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu. S ohledem na výše popsané okolnosti Ústavní soud rozhodnul tak, jak je ve výroku uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. listopadu 2015
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj