Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., takto :
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 22. 5. 2000 stěžovatelovo podání z 16. 5. 2000, ve kterém stěžovatel protestoval proti délce trvání, resp. prodloužení vazby v jeho trestní věci a žádal Ústavní soud o "prozkoumání věci a zrušení vazby jako neodůvodněné". Jelikož podání nesplňovalo formální ani obsahové náležitosti kladené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na ústavní stížnost (mj. návrh postrádal jakoukoli ústavněprávní argumentaci, stěžovatel nebyl zastoupen advokátem a ke stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje), byl stěžovatel doporučeným dopisem ze dne 29. 5. 2000 o těchto nutných předpokladech podrobně poučen a byla mu stanovena lhůta 30 dnů k odstranění nedostatků návrhu. Doporučený dopis převzal stěžovatel dle doručenky dne 30. 5. 2000, do dnešního dne však vady jeho podání nebyly odstraněny. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 7. 8. 2000 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj