IV. ÚS 320/97

Odůvodnění

Ústavní soud ČR obdržel dne 1. 9. 1997 podání stěžovatele (k poštovní přepravě odevzdané dne 30. 8. 1997), označené jako ústavní stížnost, které nemá všechny náležitosti zákonem č. 182/1993 Sb. požadované pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, z jehož obsahu - jakož i z připojených příloh - lze dovodit, že stěžovatel nesouhlasí s postupem V.ú., který v důsledku nesprávné interpretace zákona č. 217/1994 Sb. zamítl žádost stěžovatele podanou s odvoláním na ustanovení § 3 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb. Stěžovatel se proto domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud rozhodl, že postup uvedeného úřadu byl nezákonný, s tím, aby tomuto orgánu byla stanovena povinnost zaplatit mu částku 100 000,- Kč.

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil dotazem u Vrchního soudu v Praze, nabylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 4. 1996, sp. zn. 6 A 814/95, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí V.ú., čj. 134/5-157/2, ze dne 2. 10. 1995, právní moci dnem 7. 5. 1996. Tímto dnem tedy ve smyslu shora citovaného ustanovení počala stěžovateli běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti. Jestliže tedy stěžovatel podal ústavní stížnost teprve dne 1. 9. 1997, stalo se tak po lhůtě zákonem stanovené pro její podání a Ústavní soud proto musel ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout, aniž by dále stěžovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.

2 IV. ÚS 320/97 Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. září 1997 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj