Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. G., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 1999, č.j. 17 Co 75/99-31 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 12. 1998, sp. zn. 32 C 1405/98,
takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 1. 7. 1999 doručeno podání označené jako "Stížnost pro porušení Listiny práva a svobod, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 1999, a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 12. 1999, sp. zn. 32 C 1405/98, j.č.: DP 9592800." Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl stěžovatel přípisem ze dne 16. 7. 1999 (doručení vykázáno dne 19. 7. 1999) vyzván k odstranění vad návrhu, poučen o způsobu a podmínkách řízení před Ústavním soudem, a zejména upozorněn na povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. K odstranění vad návrhu, tj. k zaslání plné moci a advokátem sepsaného návrhu v potřebném počtu vyhotovení, mu byla stanovena lhůta 20 dnů, jež marně uplynula dnem 9. 8. 1999.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. 8. 1999
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj