Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu E. S., na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Ads 8/2014-53 ze dne 5. 6. 2014 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 2 Ad 42/2013-46 ze dne 18. 11. 2013, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podaným návrhem se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i nápravy.
Ústavní soud se návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že návrh je opožděný. Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka brojí proti výše uvedeným soudním aktům po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené k projednání takového návrhu jako ústavní stížnosti zákonem o Ústavním soudu (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Z Nejvyšším správním soudem vedené on-line databáze rozhodnutí, jakož i informací o řízení vedených před tímto soudem (dostupných na adrese http://www.nssoud.cz), Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení kasačního soudu bylo vydáno dne 5. 6. 2014, vypraveno téhož dne a nabylo právní moci dne 16. 6. 2014, tj. dnem, kdy bylo toto rozhodnutí navrhovatelce doručeno (§ 54 odst. 5 ve spojení s § 55 odst. 5 soudního řádu správního). Od tohoto dne se pak odvíjí lhůta pro podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Navrhovatelka však svůj návrh podala k poštovní přepravě až 4. 10. 2014, tedy se značným zpožděním. K tomu je třeba poznamenat, že Ústavní soud zmeškání zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti prominout nemůže. Z těchto důvodů Ústavní soud již nevyzýval navrhovatelku k odstranění vad podání, spočívajících v absenci povinného právního zastoupení (a dalších vad), neboť ani případné splnění této a dalších podmínek by zhola nemohlo mít vliv na osud navrhovatelkou opožděně podaného návrhu, který by musil být stejným způsobem odmítnut. Za těchto okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu pro opožděnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 21. října 2014
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj