IV. ÚS 331/97

Odůvodnění

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. O tento případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, neboť ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí správního orgánu, vydaného podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to v řízení, v němž se vzhledem k ustanovení § 73 citovaného zákona postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Protože přezkoumání rozhodnutí správních orgánů v těchto věcech podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. není vyloučeno nejen vzhledem k ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř., ale ani vzhledem k ustanovení § 248 odst. 3 o. s. ř., podle kterého

- 2 - IV. ÚS 331/97 z přezkoumávání soudem jsou vyloučena rozhodnutí správních orgánů, vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony, nelze, než mít za to, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva. K uvedenému třeba ještě dodat, že i v důvodové zprávě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se k citovanému ustanovení § 73 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, konstatuje, že rozhodnutí o dávkách podle tohoto zákona budou v zájmu ochrany základních sociálních práv podléhat přezkoumávání soudem, což ostatně vyplývá z občanského soudního řádu.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 17. září 1997

JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj