Ústavní soud rozhodl dne 18. ledna 2012 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Mgr. D. K., zastoupené JUDr. Libuší Šmehlíkovou, advokátkou, AK se sídlem [adresa] proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, pobočky ve Valašském Meziříčí, ze dne 27. 5. 2011 č. j. 16 C 46/2011-18 a usnesení ze dne 5. 9. 2011 č. j. 16 C 46/2011-27 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2011 č. j. 11 Co 296/2011-25 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tím, že jimi bylo porušeno její ústavně garantované právo na spravedlivý proces. Konkrétně obecným soudům vytkla, že nebyla osvobozena od soudních poplatků zcela, nýbrž pouze zčásti. Odůvodnění tohoto postupu (tj. tvrzení, že stěžovatelčin účet za telefon činí 1.500,- Kč měsíčně) bylo dle stěžovatelky nepřiléhavé a vycházelo z neaktuálních údajů. II. Skutkový děj netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť je účastníkům řízení znám.
III. Ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a posléze i řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný a jde zároveň o návrh přípustný. Z důvodů dále vyložených však Ústavní soud vyhodnotil podaný návrh zjevně neopodstatněným. Ústavní soud stěžovatelkou uvedeným námitkám nemohl přitakat. Obecné soudy se otázkou, zda má stěžovatelka nárok na osvobození od soudních poplatků (popř. v jakém rozsahu), dostatečným způsobem zabývaly a svá rozhodnutí řádně (byť stručně) odůvodnily. Při zjišťování rozhodných skutkových okolností vycházely z údajů poskytnutých jim stěžovatelkou a jejich postupu v této otázce nelze z ústavněprávních hledisek nic vytknout. Rovněž závěr obecných soudů, že stěžovatelka splňuje podmínky pouze pro částečné osvobození od soudních poplatků, pokládá Ústavní soud za ústavně konformní a nezavdávající jakýkoliv důvod pro zásah Ústavního soudu. Podle názoru Ústavního soudu tudíž postupem obecných soudů nebylo ani dotčeno, tím méně pak porušeno, stěžovatelčino právo na spravedlivý proces. Za tohoto stavu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších poplatků, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2012
Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu