Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti P. Č., zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem, AK se sídlem [adresa] proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2010 čj. 3 Aps 5/2010-41 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2009 čj. 7 Ca 133/2009-16 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Svou včas podanou ústavní stížností stěžovatel směřuje proti v záhlaví označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu a jemu předcházejícím usnesení Městského soudu v Praze.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud nepokládá za nutné rekapitulovat průběh řízení před obecnými soudy, ani důvody, které stěžovatele vedly k podání ústavní stížnosti, neboť obé je Ústavnímu soudu i účastníkům řízení známo.
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí přehledně a srozumitelně vysvětlil, proč rozhodl výroky napadeného rozsudku o zamítnutí stěžovatelem podané kasační stížnosti (I.) a o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (II.), přičemž Ústavní soud se s odůvodněním jeho rozhodnutí zcela ztotožňuje, plně na ně odkazuje a nemá, co dalšího by k němu dodal; totéž platí i o napadeném usnesení Městského soudu v Praze; porušení stěžovatelových ústavně garantovaných práv, které by opravňovalo zásah Ústavního soudu, shledáno nebylo.
S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2010
Miloslav Výborný, v. r. předseda senátu Ústavního soudu