Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Z. Š., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2016, č. j. 2 As 63/2016-41, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2016, č. j. 22 A 133/2015-15, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížnost doručená dne 12. 10. 2016 byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními téhož zákona, a to ani přes výzvu k doplnění doručenou stěžovatelce dne 20. 10. 2016. Ve výzvě byla stěžovatelka rovněž poučena o následcích neodstranění vad v soudem stanovené lhůtě; přesto nebyly vady odstraněny, a to ani více než měsíc po uplynutí již tak velkorysé dvouměsíční zákonné lhůty.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. Toto usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 16. listopadu 2016
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj