IV.ÚS 34/98
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti U., zastoupené JUDr. M.S., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 1997, čj. 5 Cmo 552/96-103, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelka se svou ústavní stížnosti domáhá z důvodů podrobně ve stížnosti rozvedených, zrušení v záhlaví označeného rozsudku Vrchního soudu v Praze. Napadený rozsudek však byl v mezidobí, z podnětu dovolání podaného stěžovatelkou, rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 1. 2000, čj. 32 Cdo 2463/98-169, zrušen a věc vrácena vrchnímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že postupem soudu došlo k porušení práv účastníka řízení. Za tohoto stavu ztratila ústavní stížnost stěžovatelky, směřující proti uvedenému (již zrušenému) rozsudku Vrchního soudu v Praze, opodstatněnost, a je třeba ji nyní považovat za nepřípustnou, neboť zatím nebyly vyčerpány všechny prostředky, které zákon k ochraně práv stěžovatelky připouští. Z uvedeného důvodu byla proto ústavní stížnost podle ust. dle § 43 odst. 1 písm e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. února 2000 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj