Ústavní soud České republiky rozhodl dne 21. června 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti J. R., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2003, sp. zn. 8 To 151/03, a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 51 T 4/2003, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí vydaných v trestní věci, v níž byl pravomocně odsouzen. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, počíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Z kopie příslušných dodejek Ústavní soud zjistil, že usnesení Vrchního soudu v Praze bylo stěžovateli doručeno dne 22. 12. 2003 a jeho obhájci dne 19. 12. 2003. Stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 14. 6. 2005, tedy nepochybně po lhůtě stanovené zákonem k jejímu podání. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována. Protože stížnost byla nepochybně nezpůsobilá věcného projednání, neshledal Ústavní soud účelným vyzývat stěžovatele k odstraňování vad jeho návrhu, které spočívaly mj. v absenci právního zastoupení (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. června 2005
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj