Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Slavíkem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozhodnutí Městské části Praha 12, Úřadu městské části, odboru evidence obyvatel a osobních dokladů ze dne 24. 1. 2005, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím bylo porušeno jeho základní právo zakotvené v čl. 14, odst. 1, odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 24. ledna 2005. Vzhledem k tomu, že se správnímu orgánu nepodařilo zjistit místo pobytu stěžovatele jako účastníka správního řízení, a stěžovatel si neustanovil zástupce, bylo stěžovateli doručováno v souladu s § 26 zák.č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veřejnou vyhláškou. Napadené rozhodnutí bylo vyvěšeno dne 24. ledna 2005 a sejmuto dne 9. února 2005. V souladu s výše citovaným zákonem byl dnem doručení 8. únor 2005. Od tohoto dne začala běžet lhůta pro podání odvolání proti napadenému rozhodnutí.
Ústavní stížnost je podle ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ust. § 75 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závislých na jeho uvážení. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal nedostatky doručení napadeného rozhodnutí, jejichž následkem se nemohl proti tomuto rozhodnutí bránit. Namítané nedostatky se mu však nepodařilo prokázat, správní orgán postupoval v souladu se zákonem a nedopustil se pochybení, které by mohlo mít za následek zásah do sféry základních práv stěžovatele.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl Ústavní soud nucen konstatovat, že ve vztahu k napadenému rozhodnutí nevyčerpal stěžovatel opravné prostředky, které mu poskytuje zákon k ochraně jeho práv. Ústavní stížnost proto bylo nutno odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2006
Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka