Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti L. V., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, č. j. 1 As 331/2017-61, a "proti předcházejícím zpět včetně Rozh. Kraj. soudu 62 A 116/2015 a proti jiným zásahům orgánů veřejné moci do zákl. práv stěžovatelky a jejích potomků", takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní zákonné požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními téhož zákona, přestože si jich stěžovatelka musí být vědoma, protože se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátila s podáními, při jejichž projednání o nich byla poučena; stěžovatelka není zastoupena advokátem, ač jí to zákon ukládá, a podání trpí vadami, které je činí neprojednatelným. Stěžovatelčin návrh na zrušení ustanovení zákona má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a nelze jej od ústavní stížnosti oddělit. Je-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí takový návrh osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. Toto usnesení obsahuje stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 12. listopadu 2018
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj