Ústavní soud rozhodl dne 27. června 2006 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Ing. P. Ch., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 12. 2005, čj. 25 C 87/2003-86, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2006, čj. 21 Co 33/2005-93, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížnosti podanou faxem dne 19. 6. 2006 a doplněnou písemným podáním téhož textu předaným téhož dne k poštovní přepravě domáhá se stěžovatel zrušení shora uvedených rozhodnutí.
V obsáhlé ústavní stížnosti rozvíjí stěžovatel svůj pohled na postupy obecných soudů obou instancí; má za to, že je nezbytno zrušit napadená rozhodnutí, neboť jejich vydáním soudy porušily celou řadu jím citovaných ustanovení Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojené přílohy vzal Ústavní soud za zjištěno, že soud prvého stupně stěžovaným usnesením neustanovil stěžovateli (v řízení před obecným soudem žalobci) zástupce pro dovolací řízení (výrok I.), načež výroky II., III. a IV. dal stěžovateli řadu potřebných poučení, přičemž obsah těchto výroků je přehledně parafrázován v prvním odstavci odůvodnění usnesení odvolacího soudu.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Důvody, pro které soud druhé instance zčásti odvoláním napadené usnesení soudu instance prvé potvrdil a z části odvolání proti témuž odmítl, jsou přehledně a zcela srozumitelně v napadeném usnesení vyloženy, pročež Ústavní soud na tyto odkazuje, nemaje potřebu cokoli k nim dodávat. Z řečeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo; ústavní stížnost je pouhou polemikou se správnými závěry obecných soudů, takže důvody ke kasaci stěžovaných rozhodnutí shledány nemohly býti.
K odstranění nedostatku právního zastoupení Ústavní soud stěžovatele nevyzýval, neboť by i byla tato vada odstraněna, nic by to na očividné neopodstatněnosti podané ústavní stížnosti změnit nemohlo.
Z uvedených důvodů bylo podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, rozhodnuto jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. června 2006
Vlasta Formánková předsedkyně senátu