Odůvodnění
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 23 C 29/98 Obvodního soudu pro Prahu 4, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2000, čj. 29 Co 646/99-59, byl doručen zástupci stěžovatele dne 18. 4. 2000. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 17. 6. 2000, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů, která skončila dne 16. 6. 2000.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 12. července 2000 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj