Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného JUDr. Jiřím Dobývalem, advokátem, sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2025 č. j. 33 Cdo 2709/2025-325, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. června 2025 č. j. 25 Co 95/2025-304 a rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. listopadu 2024 č. j. 15 C 403/2023-241, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Náchodě, jako účastníků řízení, a Bc. M. F. a Margity F., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel společně se svou manželkou (vedlejší účastnicí) darovali v roce 2003 rodinný dům i s pozemky synovi (vedlejšímu účastníkovi) a dceři, každému ideální polovinu. Stěžovatel s manželkou nadále v domě bydleli, aniž měli zajištěno věcné břemeno či jiný právní titul k užívání domu. Vedlejší účastník v roce 2018 od své sestry její polovinu odkoupil, a stal se tak výlučným vlastníkem. Vztahy mezi příbuznými se časem vyhrotily, a to zejména mezi stěžovatelem a vedlejším účastníkem. Stěžovatel a vedlejší účastnice proto v roce 2023 dar odvolali pro nevděk a žalobou podanou k Okresnímu soudu v Náchodě se domáhali určení, že jsou vlastníky domu.
2. Okresní soud jejich žalobu napadeným rozsudkem zamítl. Dospěl k závěru, že mezi příbuznými sice nastaly konflikty, vedlejší účastník ale neporušil zjevně dobré mravy. Tento rozsudek Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení potvrdil. Navazující dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl pro vady. Stěžovatel totiž nevymezil, v čem spatřuje předpoklad přípustnosti dovolání. Odkazoval sice ve své argumentaci na judikaturu, pouze však s její pomocí podporoval svá tvrzení založená na prosazované skutkové verzi událostí, nenamítal, že by se krajský soud od této judikatury odchýlil.
3. Stěžovatel považuje napadená rozhodnutí za formalistická, zejména pro chybné hodnocení důkazů. V doplnění ústavní stížnosti mj. uvedl, že Nejvyšší soud "měl k dispozici podrobně formulované dovolací námitky" a že "dovolací důvody byly konkrétní a věcně vymezeny". Stěžovatel zároveň navrhl odložení vykonatelnosti rozsudku krajského soudu.
4. Ústavní stížnost je dílem zjevně neopodstatněná a dílem nepřípustná pro nevyčerpání opravných prostředků.
5. Jelikož Nejvyšší soud odmítl dovolání pro vady, může Ústavní soud zkoumat pouze to, zda bylo dovolání skutečně vadné, nemůže se zabývat meritem věci. Ve stanovisku pléna ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 Ústavní soud vysvětlil, že je-li dovolání vadné, jeho odmítnutí Nejvyšším soudem neporušuje čl. 36 odst. 1 Listiny a stěžovatel řádně nevyčerpal opravné prostředky proti rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu, proti kterým je tak ústavní stížnost nepřípustná (viz body 59 až 61 stanoviska).
6. Přípustná, avšak zjevně neopodstatněná je ústavní stížnost v části, ve které napadá usnesení Nejvyššího soudu. Ústavní soud porovnal obsah dovolání s odůvodněním usnesení Nejvyššího soudu a dospěl k závěru, že Nejvyšší soud stěžovatelova ústavně zaručená práva neporušil. Obecně musí dovolatel v dovolání vymezit přípustnost dovolání a dovolací důvod (podrobněji např. nález ze dne 29. 8. 2023 sp. zn. I. ÚS 1564/23, body 15 až 18). Stěžovatel ale v dovolání předpoklady přípustnosti dovolání pominul. Ostatně ani v ústavní stížnosti stěžovatel nevysvětluje, jaké předpoklady přípustnosti dovolání považoval za splněné a v čem konkrétně Nejvyšší soud pochybil, když shledal dovolání vadným.
7. Protože bylo dovolání vadné, nevyčerpal stěžovatel řádně opravné prostředky proti rozsudkům okresního soudu a krajského soudu. V tomto rozsahu je proto ústavní stížnost nepřípustná, jak plyne z bodu 5 výše.
8. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a) a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu]. O návrhu na odklad vykonatelnosti Ústavní soud nerozhodoval, neboť o ústavní stížnosti rozhodl bezodkladně.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu