Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele F. Š., t. č. ve Vazební věznici v Praze 4 - Pankrác, P. O. BOX 5, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 85/2018-24, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní zákonné požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními téhož zákona, přestože si jich stěžovatel musí být vědom, protože se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátil s podáními, při jejichž projednání o nich byl poučen; Ústavní soud stěžovatele rovněž vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení výzvou ze dne 26. 11. 2018, doručenou stěžovateli dne 30. 11. 2018, a poučil jej o následcích neodstranění nedostatku povinného zastoupení.
Stěžovatel není zastoupen advokátem, ač mu to zákon ukládá. Na výzvu ze dne 26. 11. 2018 stěžovatel zareagoval pouze sdělením, že Ústavní soud může podpůrně použít § 30 o. s. ř. a stěžovateli ustanovit zástupce z řad advokátů. Je tedy zjevné, že stěžovatel nehodlá výzvě vyhovět a odstranit nedostatek povinného zastoupení. Ústavní soud není oprávněn stěžovateli ustanovit ani určit zástupce pro řízení před Ústavním soudem, jak již stěžovateli sdělil v uvedené výzvě. K problematice použitelnosti § 30 o. s. ř. v řízení před Ústavním soudem lze odkázat např. na usnesení ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. II. ÚS 1384/07.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. Toto usnesení obsahuje stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 10. prosince 2018
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj